Unsere aktuellen Fachbeiträge
Aktuell

Klimaziele 2030: Deutschland verfehlt ESR-Vorgaben um 255 Mio. Tonnen CO₂
Deutschland droht seine europäischen Klimaziele bis 2030 deutlich zu verfehlen – mit möglichen Zusatzkosten von bis zu 38,3 Milliarden Euro. Warum vor allem Gebäude und Verkehr zum Problem werden und welche Rolle Batteriespeicher sowie Energiemanagement künftig spielen, zeigt unser Beitrag.

Batterierecycling bei BESS: EU-Batterieverordnung & Recyclingquoten bis 2030 im Überblick
Batterierecycling wird zum Pflichtprogramm: Die EU-Batterieverordnung macht das Lebensende von BESS schon heute zu einem Planungsthema.

Cybersicherheit für BESS & PV-Wechselrichter: 3 EU-Regelwerke bei 80 % chinesischem Marktanteil
NIS-2, Cyber Resilience Act und mögliche Herstellerbeschränkungen verändern die Anforderungen an PV-Anlagen und Batteriespeicher grundlegend. Unser Beitrag erklärt, welche regulatorischen Entwicklungen Betreiber und Investoren jetzt kennen sollten.

Netzbooster & Systembooster: Wie Batteriespeicher das Übertragungsnetz stabilisieren
Netzbooster sind Großbatteriespeicher oder auch Utility-Scale-BESS, die Übertragungsnetzbetreiber (ÜNB) im Rahmen der kurativen Systemführung einsetzen, um Leitungsengpässe im Fehlerfall sekundenschnell

Levelized Cost of Storage (LCOS): Die zentrale Kostenkennzahl für BESS
Der Kaufpreis eines Batteriespeichers sagt nur einen Bruchteil über seine Wirtschaftlichkeit aus. Entscheidend ist die Levelized Cost of Storage (LCOS) – die Kennzahl, die Investitionsentscheidungen auf eine belastbare Grundlage stellt.

Flexibilitätsvermarktung für BESS-Betreiber: Modelle, Verträge, Aggregatoren im Vergleich
Die Flexibilitätsvermarktung entscheidet maßgeblich über die Wirtschaftlichkeit eines Batteriespeichers. Erfahren Sie, welche Vermarktungsmodelle, Vertragskonzepte und Aggregatoren für BESS-Betreiber in Frage kommen.

Warum Flexibilität für Unternehmen im Energiesektor zur Pflicht wird
Steigende Energiekosten, neue Netzentgelte und verschärfte regulatorische Vorgaben verändern die Spielregeln für Unternehmen grundlegend. Erfahren Sie, warum flexible Energiesysteme mit PV, Batteriespeichern und EMS zur Schlüsselstrategie für wirtschaftlichen Erfolg werden.

Fraunhofer-Studie: Batteriespeicher könnten Stromsystem um 3,9 Mrd. Euro pro Jahr entlasten
Welche wirtschaftlichen Effekte hätte ein schnellerer Ausbau von Batteriespeichern? Eine aktuelle Fraunhofer-Studie liefert konkrete Zahlen und zeigt, warum mehr Flexibilität für Stromkunden, Projektentwickler und das gesamte Energiesystem entscheidend ist.

Wettervorhersage & Energiemarkt: Warum präzise Prognosen entscheidend sind
Sonne und Wind bestimmen längst nicht mehr nur die Stromerzeugung, sondern auch die Preisentwicklung an den Energiemärkten. Erfahren Sie, warum hochpräzise Wettervorhersagen für Netzbetreiber, Stromhändler und Batteriespeicherbetreiber zu einem entscheidenden Wettbewerbsfaktor geworden sind.

C&I Speicher: Batteriespeicher für Gewerbe & Industrie
C&I Speicher stehen für Commercial & Industrial und bezeichnen Batteriespeicher für gewerbliche und industrielle Anwendungen. Der Begriff ist in der Praxis weit gefasst und nicht über eine einheitliche technische Mindestgröße definiert.

Graustromspeicher: Definition, Funktionsweise & Einsatzbereiche
Was ist ein Graustromspeicher und wann lohnt sich sein Einsatz? Der Beitrag erläutert Funktionsweise, Anwendungsbereiche sowie die aktuellen regulatorischen Entwicklungen rund um MiSpeL und die zukünftige Nutzung von Batteriespeichern.

Grünstromspeicher: Definition, Funktionsweise und Einsatzbereiche
Grünstromspeicher verbinden sich direkt oder bilanziell mit erneuerbaren Energiequellen. Welche Vorteile daraus entstehen und welche regulatorischen Anforderungen künftig gelten, zeigt dieser Beitrag.

Wenn Hitze das Netz in die Knie zwingt: Hitzewelle 2026 und ihre Folgen für den europäischen Strommarkt
Europa stöhnt unter einer außergewöhnlichen Hitzewelle. Während Millionen von Menschen ihre Klimaanlagen auf Hochtouren laufen lassen, gerät das europäische Stromsystem

Cybersicherheit für BESS & PV-Wechselrichter: 3 EU-Regelwerke bei 80 % chinesischem Marktanteil
NIS-2, Cyber Resilience Act und mögliche Herstellerbeschränkungen verändern die Anforderungen an PV-Anlagen und Batteriespeicher grundlegend. Unser Beitrag erklärt, welche regulatorischen Entwicklungen Betreiber und Investoren jetzt kennen sollten.

Netzbooster & Systembooster: Wie Batteriespeicher das Übertragungsnetz stabilisieren
Netzbooster sind Großbatteriespeicher oder auch Utility-Scale-BESS, die Übertragungsnetzbetreiber (ÜNB) im Rahmen der kurativen Systemführung einsetzen, um Leitungsengpässe im Fehlerfall sekundenschnell

Levelized Cost of Storage (LCOS): Die zentrale Kostenkennzahl für BESS
Der Kaufpreis eines Batteriespeichers sagt nur einen Bruchteil über seine Wirtschaftlichkeit aus. Entscheidend ist die Levelized Cost of Storage (LCOS) – die Kennzahl, die Investitionsentscheidungen auf eine belastbare Grundlage stellt.

Flexibilitätsvermarktung für BESS-Betreiber: Modelle, Verträge, Aggregatoren im Vergleich
Die Flexibilitätsvermarktung entscheidet maßgeblich über die Wirtschaftlichkeit eines Batteriespeichers. Erfahren Sie, welche Vermarktungsmodelle, Vertragskonzepte und Aggregatoren für BESS-Betreiber in Frage kommen.

Fraunhofer-Studie: Batteriespeicher könnten Stromsystem um 3,9 Mrd. Euro pro Jahr entlasten
Welche wirtschaftlichen Effekte hätte ein schnellerer Ausbau von Batteriespeichern? Eine aktuelle Fraunhofer-Studie liefert konkrete Zahlen und zeigt, warum mehr Flexibilität für Stromkunden, Projektentwickler und das gesamte Energiesystem entscheidend ist.

Wettervorhersage & Energiemarkt: Warum präzise Prognosen entscheidend sind
Sonne und Wind bestimmen längst nicht mehr nur die Stromerzeugung, sondern auch die Preisentwicklung an den Energiemärkten. Erfahren Sie, warum hochpräzise Wettervorhersagen für Netzbetreiber, Stromhändler und Batteriespeicherbetreiber zu einem entscheidenden Wettbewerbsfaktor geworden sind.

C&I Speicher: Batteriespeicher für Gewerbe & Industrie
C&I Speicher stehen für Commercial & Industrial und bezeichnen Batteriespeicher für gewerbliche und industrielle Anwendungen. Der Begriff ist in der Praxis weit gefasst und nicht über eine einheitliche technische Mindestgröße definiert.

Graustromspeicher: Definition, Funktionsweise & Einsatzbereiche
Was ist ein Graustromspeicher und wann lohnt sich sein Einsatz? Der Beitrag erläutert Funktionsweise, Anwendungsbereiche sowie die aktuellen regulatorischen Entwicklungen rund um MiSpeL und die zukünftige Nutzung von Batteriespeichern.

Grünstromspeicher: Definition, Funktionsweise und Einsatzbereiche
Grünstromspeicher verbinden sich direkt oder bilanziell mit erneuerbaren Energiequellen. Welche Vorteile daraus entstehen und welche regulatorischen Anforderungen künftig gelten, zeigt dieser Beitrag.

Standalone Speicher – BESS als eigenständiger Marktakteur
Dieser Beitrag erklärt, was einen Standalone-Speicher ausmacht, welche Erlöspotenziale er bietet – sowohl Front-of-the-Meter (FTM) als auch Behind-the-Meter (BTM) – und für wen er die bessere Wahl gegenüber einem Co-Location-Ansatz sein kann.

Batteriespeicher verstehen: Begriffe, Kategorien und ihre Einordnung im Markt
Von Heimspeicher über C&I bis hin zum Utility-Scale-BESS: Rund um Batteriespeicher existiert eine Vielzahl von Begriffen, die oft unterschiedlich verwendet werden. Dieser Beitrag schafft Klarheit und ordnet die wichtigsten Bezeichnungen systematisch ein.

Reifegradverfahren: Was ändert sich bei BESS-Projekten?
Das Reifegradverfahren ersetzt das bisherige „First come, first served“-Prinzip durch einen neuen Ansatz: Entscheidend ist künftig nicht mehr der Zeitpunkt der Antragstellung, sondern die tatsächliche Umsetzungsreife eines Projekts. „First ready, first served“ lautet das neue Motto.

Leichtmodule für geringe Traglasten
So gelingen Photovoltaikanlagen auch auf schwachen Dächern. In diesem Beitrag stellen wir die Technologie, Einsatzbereiche und die Wirtschaftlichkeit vor.

AgNes - Zpráva o pokroku 2026: Co by měli průmysloví zákazníci vědět teď
Bundesnetzagentura dne 27. května 2026 představila předběžný mezitímní stav reformy obecné metodiky pro výpočet síťových poplatků za elektřinu (AgNes). Nejedná se sice ještě o návrh konečného rozhodnutí, ale je to jasný signál, kam směřuje. Byli jsme u toho — a vysvětlíme, co plánované změny konkrétně znamenají.

Celostátná povinnost solárních panelů od roku 2027: Co znamená § 106 GModG pro komerční nemovitosti
Kvůli tlaku na ESG, povinným renovacím a rostoucím nákladům na energie se fotovoltaika pro komerční nemovitosti stává regulačním standardem. § 106 GModG od roku 2027 poprvé zavádí celostátní povinnost solárních panelů s dalekosáhlými následky pro vlastníky, projektanty a správce aktiv.

BAFA-Bundesförderung EEW: Věci, které je třeba vědět pro projekty PV a BESS
Program podpory „Spolkové financování energetické a surovinové účinnosti v hospodářství” (EEW) nabízí podnikům podstatné dotace na systémy energetického managementu a opatření k účinnosti – včetně projektů PV a BESS. Aktuální přehled (stav k 1. 4. 2026) poskytuje závazné definice a požadavky.

Flexibilní připojovací smlouvy (FCA): Stručné vysvětlení flexibilních síťových připojení
Výrazně zrychlují připojení FVE a bateriových úložišť k síti a snižují náklady. Operátoři se za to vzdávají garantovaných výkonů a podstupují rizika omezení. Příspěvek ukazuje, jak FCA fungují a na čem ekonomicky záleží.

Degradace fotovoltaických elektráren: ve skutečnosti výrazně nižší, než se dlouho předpokládalo
Aktuální dlouhodobá studie Technické univerzity v Cottbusu ukazuje, že skutečný pokles výkonu fotovoltaických elektráren, který činí přibližně 0,6 % ročně, je výrazně nižší, než se často předpokládá. Pro provozovatele a investory to znamená vyšší výnosy elektřiny po celou dobu životnosti a znatelně lepší rentabilitu jejich projektů.

Síťové nadstavby s fotovoltaikou a BESS jako řešení pro výhradu redispečinku
Strategické propojení fotovoltaických elektráren s bateriovými systémy (BESS) umožňuje rozšiřování projektů i přes regionální kapacitní omezení a nová ustanovení o řízení výkonu. Efektivním využitím stávajících přípojek se minimalizuje riziko omezení výkonu a podle studie EWI lze ušetřit až 1,8 miliardy eur ročně na nákladech na rozvoj sítí.

Globální oteplování 2025: Čtvrté místo od začátku měření
S přibližně 1 187 kWh/m² zaujímá globální záření v roce 2025 čtvrté místo v historickém srovnání a podtrhuje trend stále slunečnějších roků v Německu. Zvláště zářením bohatá první polovina roku nabídla ideální podmínky pro fotovoltaické systémy a postarala se o nadprůměrně vysoké solární výnosy.

Německý trh s elektřinou: Aktéři, role a procesy
Od provozovatele elektrárny po koncového zákazníka – stabilita energetické soustavy spočívá v jasně definovaných rolích a vysoce dynamickém burzovním obchodování. V tomto mnohovrstevnatém prostředí zajišťují inovativní subjekty a inteligentní sítě rovnováhu mezi kolísavou výrobou a spolehlivou dostupností.

Registr tržních údajů (MaStR)
Je to centrální databáze energetické transformace a je pro každého provozovatele zařízení právně závazná. Včasná registrace fotovoltaických zařízení a bateriových úložišť je nezbytnou podmínkou pro zajištění výkupních cen a vyhnutí se vysokým pokutám.

BiPV v kostce
Díky moderním technologiím lze fotovoltaiku integrovanou do budov (BiPV) dnes začlenit do architektury téměř neviditelně, a tak výrazně zvýšit ESG hodnocení nemovitostí. Navzdory vyšším nárokům na plánování nabízí fotovoltaika integrovaná do budov, díky úsporám materiálů a efektivnímu dvojímu využití městských ploch, perspektivní řešení pro povinnost zavádět solární energii a pro dosahování klimatických cílů.

Plánovaný “Síťový balíček 2026“ ministerstva pro hospodářství a energetiku (BMWE)
Označuje konec priority připojení k síti EE. Zavedením „oblastí s omezenou kapacitou“ a sporným „předstihem pro přerozdělení“ přesouvá BMWE finanční riziko pomalé výstavby sítě na provozovatele zařízení, což výrazně ztěžuje financovatelnost nových projektů v oblastech s omezením.

Netzbooster & Systembooster: Wie Batteriespeicher das Übertragungsnetz stabilisieren
Netzbooster sind Großbatteriespeicher oder auch Utility-Scale-BESS, die Übertragungsnetzbetreiber (ÜNB) im Rahmen der kurativen Systemführung einsetzen, um Leitungsengpässe im Fehlerfall sekundenschnell

Flexibilitätsvermarktung für BESS-Betreiber: Modelle, Verträge, Aggregatoren im Vergleich
Die Flexibilitätsvermarktung entscheidet maßgeblich über die Wirtschaftlichkeit eines Batteriespeichers. Erfahren Sie, welche Vermarktungsmodelle, Vertragskonzepte und Aggregatoren für BESS-Betreiber in Frage kommen.

Warum Flexibilität für Unternehmen im Energiesektor zur Pflicht wird
Steigende Energiekosten, neue Netzentgelte und verschärfte regulatorische Vorgaben verändern die Spielregeln für Unternehmen grundlegend. Erfahren Sie, warum flexible Energiesysteme mit PV, Batteriespeichern und EMS zur Schlüsselstrategie für wirtschaftlichen Erfolg werden.

Wettervorhersage & Energiemarkt: Warum präzise Prognosen entscheidend sind
Sonne und Wind bestimmen längst nicht mehr nur die Stromerzeugung, sondern auch die Preisentwicklung an den Energiemärkten. Erfahren Sie, warum hochpräzise Wettervorhersagen für Netzbetreiber, Stromhändler und Batteriespeicherbetreiber zu einem entscheidenden Wettbewerbsfaktor geworden sind.

C&I Speicher: Batteriespeicher für Gewerbe & Industrie
C&I Speicher stehen für Commercial & Industrial und bezeichnen Batteriespeicher für gewerbliche und industrielle Anwendungen. Der Begriff ist in der Praxis weit gefasst und nicht über eine einheitliche technische Mindestgröße definiert.

Graustromspeicher: Definition, Funktionsweise & Einsatzbereiche
Was ist ein Graustromspeicher und wann lohnt sich sein Einsatz? Der Beitrag erläutert Funktionsweise, Anwendungsbereiche sowie die aktuellen regulatorischen Entwicklungen rund um MiSpeL und die zukünftige Nutzung von Batteriespeichern.

Grünstromspeicher: Definition, Funktionsweise und Einsatzbereiche
Grünstromspeicher verbinden sich direkt oder bilanziell mit erneuerbaren Energiequellen. Welche Vorteile daraus entstehen und welche regulatorischen Anforderungen künftig gelten, zeigt dieser Beitrag.

Wenn Hitze das Netz in die Knie zwingt: Hitzewelle 2026 und ihre Folgen für den europäischen Strommarkt
Europa stöhnt unter einer außergewöhnlichen Hitzewelle. Während Millionen von Menschen ihre Klimaanlagen auf Hochtouren laufen lassen, gerät das europäische Stromsystem

Leichtmodule für geringe Traglasten
So gelingen Photovoltaikanlagen auch auf schwachen Dächern. In diesem Beitrag stellen wir die Technologie, Einsatzbereiche und die Wirtschaftlichkeit vor.

Standalone Speicher – BESS als eigenständiger Marktakteur
Dieser Beitrag erklärt, was einen Standalone-Speicher ausmacht, welche Erlöspotenziale er bietet – sowohl Front-of-the-Meter (FTM) als auch Behind-the-Meter (BTM) – und für wen er die bessere Wahl gegenüber einem Co-Location-Ansatz sein kann.

Batteriespeicher verstehen: Begriffe, Kategorien und ihre Einordnung im Markt
Von Heimspeicher über C&I bis hin zum Utility-Scale-BESS: Rund um Batteriespeicher existiert eine Vielzahl von Begriffen, die oft unterschiedlich verwendet werden. Dieser Beitrag schafft Klarheit und ordnet die wichtigsten Bezeichnungen systematisch ein.

Jalová energie: Co to je, jak vzniká – a kolik stojí vaši firmu?
Platíte také za elektřinu, kterou vaše provozovna nemůže vůbec využít? Ukážeme vám, jak aktivně řídit jalový výkon, snížit poplatky za přenos elektřiny a optimálně využít kapacitu sítě.

Batterierecycling bei BESS: EU-Batterieverordnung & Recyclingquoten bis 2030 im Überblick
Batterierecycling wird zum Pflichtprogramm: Die EU-Batterieverordnung macht das Lebensende von BESS schon heute zu einem Planungsthema.

Cybersicherheit für BESS & PV-Wechselrichter: 3 EU-Regelwerke bei 80 % chinesischem Marktanteil
NIS-2, Cyber Resilience Act und mögliche Herstellerbeschränkungen verändern die Anforderungen an PV-Anlagen und Batteriespeicher grundlegend. Unser Beitrag erklärt, welche regulatorischen Entwicklungen Betreiber und Investoren jetzt kennen sollten.

Reifegradverfahren: Was ändert sich bei BESS-Projekten?
Das Reifegradverfahren ersetzt das bisherige „First come, first served“-Prinzip durch einen neuen Ansatz: Entscheidend ist künftig nicht mehr der Zeitpunkt der Antragstellung, sondern die tatsächliche Umsetzungsreife eines Projekts. „First ready, first served“ lautet das neue Motto.

AgNes - Zpráva o pokroku 2026: Co by měli průmysloví zákazníci vědět teď
Bundesnetzagentura dne 27. května 2026 představila předběžný mezitímní stav reformy obecné metodiky pro výpočet síťových poplatků za elektřinu (AgNes). Nejedná se sice ještě o návrh konečného rozhodnutí, ale je to jasný signál, kam směřuje. Byli jsme u toho — a vysvětlíme, co plánované změny konkrétně znamenají.

Celostátná povinnost solárních panelů od roku 2027: Co znamená § 106 GModG pro komerční nemovitosti
Kvůli tlaku na ESG, povinným renovacím a rostoucím nákladům na energie se fotovoltaika pro komerční nemovitosti stává regulačním standardem. § 106 GModG od roku 2027 poprvé zavádí celostátní povinnost solárních panelů s dalekosáhlými následky pro vlastníky, projektanty a správce aktiv.

Smlouva o nákupu zelené energie od výrobce (CPPA): Zelená energie přímo od výrobce
Umožňují firmám přímý nákup zelené energie z konkrétního výrobního zařízení – bez zprostředkování klasického dodavatele energie. To vytváří dlouhodobě plánovatelné náklady na elektřinu, spolehlivé důkazy ESG (Environmental, Social, Governance) a skutečnou nezávislost na trhu s elektřinou.

MiSpeL 2026: Kdy platí nařízení a co to znamená pro BESS projekty?
MiSpeL je považován za jeden z nejdůležitějších regulačních pokroků pro úložiště v Německu. V praxi je nyní rozhodující, kdy nová pravidla přijdou a budou použitelná.

Kompenzace ceny uhlíku (SPK): Nástroj proti úniku uhlíku pro energeticky náročné průmyslové odvětví
Ochranný štít proti úniku uhlíku: Vše důležité ke kompenzaci cen elektřiny pro zúčtovací rok 2025 – od nových požadavků na energetickou účinnost, přes lhůty až po vymezení oproti průmyslovému tarifu 5 centů.

Oboustranné smlouvy o rozdílu (CfD) v zákoně o obnovitelných zdrojích energie EEG 2027: Co by operátoři měli nyní vědět
Stav: 13. května 2026 | Zákon o obnovitelných zdrojích energie (EEG) 2027 je stále v legislativním procesu a je součástí balíčku pro síťovou infrastrukturu. Uvedené informace se vztahují k návrhu zákona EEG 2027 z 21. dubna 2026 a mohou se ještě změnit.

Poplatky za přenos elektřiny AgNes 2029: Cena za kapacitu, dynamizace a průmyslové modely — mezidobí květen 2026
Reforma síťových poplatků nabírá na obrátkách. V probíhajícím procesu AgNes německého Spolkového ministerstva pro síťové regulace (BNetzA) se diskutují a testují základní modely. Co je dosud jisté — a kde panuje nejistota.

Energetický balíček: Koaliční shoda a jednání ministerstev – co nyní čeká energetický průmysl
Přináší zásadní změny pro energetický sektor – od oblastí s omezenou kapacitou po nové tržní mechanismy v zákoně o obnovitelných zdrojích energie (EEG). Zatímco politika sází na větší řízení a jistotu dodávek, v branži roste kritika rostoucích investičních rizik a nedostatečné technologické otevřenosti.

Flexibilní připojovací smlouvy (FCA): Stručné vysvětlení flexibilních síťových připojení
Výrazně zrychlují připojení FVE a bateriových úložišť k síti a snižují náklady. Operátoři se za to vzdávají garantovaných výkonů a podstupují rizika omezení. Příspěvek ukazuje, jak FCA fungují a na čem ekonomicky záleží.

Warum Flexibilität für Unternehmen im Energiesektor zur Pflicht wird
Steigende Energiekosten, neue Netzentgelte und verschärfte regulatorische Vorgaben verändern die Spielregeln für Unternehmen grundlegend. Erfahren Sie, warum flexible Energiesysteme mit PV, Batteriespeichern und EMS zur Schlüsselstrategie für wirtschaftlichen Erfolg werden.

ESG hodnocení a skórování nemovitostí – metody, standardy a nové požadavky
Vysoké ESG-hodnocení zvyšuje tržní hodnotu a zlepšuje podmínky financování. Manažeři se dnes cíleně zaměřují na „E“ (environmentální) kritéria pomocí fotovoltaických systémů, bateriových úložišť a systémů řízení spotřeby energie (EMS), protože tyto technologie snižují emise CO₂ a zároveň poskytují transparentnost dat potřebnou pro reporting.

Solární bouře jako riziko pro stabilitu sítě?
Pro smysluplné využití přebytků větrné energie jsou klíčové velké bateriové úložiště, sektorová propojení a flexibilní odběry (řízení strany poptávky). Tyto technologie umožňují namísto omezování výkonu elektráren přeměňovat přebytky na vodík, teplo nebo mobilitu a tím stabilizovat elektroenergetickou soustavu v době špiček výroby.

DIN V 18599 pro plánování budov s moderními energetickými systémy
Norm hodnotí složité interakce mezi zónami, technikou a vlastním využitím solární energie v komerčních objektech. Tvoří právní základ pro energetické certifikáty a je nezbytná pro zajištění dotací prostřednictvím prokázaných cílů efektivity.

Aktiva v souladu s ESG pro skupinu KAG
Díky modernizačním plánům a modelu Contracting mohou správci nemovitostí realizovat fotovoltaické elektrárny, systémy BESS a dobíjecí infrastrukturu bez vlastních kapitálových (CapEx) či provozních (OpEx) nákladů. To řeší dilema mezi nájemcem a investorem, zvyšuje výnos z nemovitosti prostřednictvím smluv o nákupu energie (PPA) uzavřených přímo na místě a splňuje regulační požadavky taxonomie EU i směrnice EPBD.

Moderní vytápění hal: snížení nákladů, zvýšení účinnosti
Infračervená halová topení ohřívají přímo povrchy namísto vzduchu, což minimalizuje energetické ztráty a snižuje emise CO₂ až o 70 %. Díky účinnosti 93 % lze tyto systémy ideálně kombinovat s fotovoltaickými instalacemi, aby bylo možné pracovní prostory vytápět udržitelným způsobem podle aktuální potřeby a bez dodatečných nákladů na elektřinu z rozvodné sítě.

Heizen mit Photovoltaik: PV-Strom für Wärmepumpen & Infrarotheizungen
Vytápění pomocí fotovoltaiky snižuje náklady na energii o 30–60 %, protože vlastní vyrobená elektřina nahrazuje drahý odběr ze sítě a fosilní paliva. Zatímco tepelná čerpadla zaujmou svou vysokou účinností (COP 3–5), infračervená topidla nabízejí ve vysokých halách přesně zacílené sálavé teplo při nízkých instalačních nákladech a vysoké flexibilitě.

Efektivita díky moderním systémům řízení spotřeby energie (EMS)
Cloudové EMS sdružuje všechny energetické toky na centrální platformě a automatizuje tvorbu zpráv ESG a CSRD stisknutím tlačítka. Flexibilně řídí sektory jako e-mobilita a topné systémy, optimalizuje nejvýhodnější energetický mix a zajišťuje společnostem dodatečné příjmy na trhu s kapacitami prostřednictvím inteligentního posunu zátěže.

Úspěšné energetické koncepty pro firmy: snížit náklady, zajistit energii, plánovat budoucnost
Úspěšný energetický koncept kombinuje energetickou účinnost, vlastní výrobu fotovoltaiky a bateriová úložiště do ekonomického řídicího nástroje. Snížením základního zatížení a inteligentním řízením zátěže firmy trvale snižují své náklady, emise CO₂ a závislost na volatilních cenách elektřiny.

Sektorová integrace – pro propojené energetické systémy v podnicích
Prostřednictvím Power-to-Heat, bateriových úložišť a inteligentního řízení nabíjení přeměňují společnosti kolísavou energii na využitelnou teplo nebo hnací sílu. Centrální systém řízení energie (EMS) dynamicky řídí tyto sektory, vylučuje drahé špičky zatížení a tím trvale mnohonásobně snižuje náklady na energii.

Nabíjení v depu - e-mobilita pro užitková vozidla
Depotladen využívá stojící vozidla na centrálních základnových stanicích k efektivnímu nabíjení flotil nákladních vozidel prostřednictvím inteligentního řízení zátěže a dynamických sazeb. Tímto způsobem se masivně snižují provozní náklady oproti naftě, vyhýbá se mýtnému pro nákladní vozidla na CO₂ a zlepšuje se ESG bilance integrací solární energie a bateriových úložišť.

"Využití namísto omezení 2.0" k zamezení úzkých míst v síti
Od října 2024 začne dvouletná zkušební fáze „Využívání místo omezování 2.0“, která využívá přebytečnou elektřinu z obnovitelných zdrojů pro propojení sektorů a skladování. Cílem je vyhnout se nákladnému omezování, aniž bychom ztratili ze zřetele nezbytné rozšiřování sítě.