Síťový posilovač jsou velkokapacitní bateriová úložiště neboli utility-scale BESS, která provozovatelé přenosových soustav (PPS) využívají v rámci kurativního řízení soustavy k vyrovnání přetížení vedení v řádu sekund v případě poruchy. Nový koncept pořizování, takzvaný systémový booster, by mohl tuto funkci v budoucnu dočasně nakupovat i od tržně jednajících úložišť – namísto stavby vlastních zařízení.
Hlavní rozdíl mezi síťovým posilovačem a soukromým bateriovým úložištěm v režimu FTM nespočívá v technologii, ale v Cíl a Provozní logika. Zatímco úložiště FTM je primárně zaměřeno na optimalizaci výnosů na trhu s elektřinou, síťový posilovač (netzbooster) se cíleně používá k zmírnění přetížení sítě, zvýšení vytížení stávajících vedení a zajištění bezpečnosti elektroenergetického systému.
Co je to síťový booster? Definice a princip fungování
Síťový posilovač je velkokapacitní bateriové zařízení, které Provozovatel přenosové soustavy postaveno na strategicky významném uzlu sítě, aby bylo možné lépe využít stávající síť vedení, aniž by byla ohrožena bezpečnost dodávek. Koncepce sází na kurativní řízení systémuMísto preventivního snížení zatížení vedení, aby byla v případě poruchy k dispozici dostatečná rezerva, drží síťový posilovač tuto rezervu ve formě uložené energie a aktivuje se pouze v případě skutečné poruchy.
Princip fungování lze přirovnat k airbagu: Pokud dojde k výpadku elektrického okruhu a zbývající vedení hrozí přetížením, síťový posilovač (net boosster) dodá energii za úzkým hrdlem během několika sekund a současně odebírá energii před ním. Vzniká tak jakési virtuální vedení, které odlehčuje přetížené části sítě, dokud se neuplatní klasická opatření pro redispatch nebo rozvoj sítě. Tento princip se řídí takzvanou zásadou NOVA (optimalizace sítě před posílením před rozvojem), podle níž němečtí provozovatelé přenosových soustav upřednostňují optimalizační opatření v existující síti, než začnou stavět nové vedení.
Proč jsou potřeba síťové boostery? Problém severo-jižního úzkého hrdla
Rozvoj větrné energie se soustředí v severním Německu, zatímco hlavní spotřebitelská centra a v rostoucí míře i odstavované elektrárny se nacházejí na jihu a západě. Přenosové soustavy mezi oběma regiony jsou již nyní silně zatíženy. Aby se předešlo přetížení, musí provozovatelé přenosových soustav pravidelně zasahovat do výroby elektřiny. V případě Přeobjednat Zatímco elektrárny před úzkým hrdlem omezují svou dodávku, zařízení za ním ji zvyšují. Tyto zásahy jsou drahé a přenášejí se prostřednictvím síťových poplatků na spotřebitele elektřiny. Síťové boostery mají tuto potřebu snižovat tím, že umožňují vyšší zatížitelnost stávajících vedení, aniž by bylo nutné stavět další trasy.
Aktuální projekty síťových boosterů v Německu
Projekty boosterů sítě jsou v Německu iniciovány a řízeny provozovateli přenosových soustav (ÜNB). Provozovatelé distribučních soustav (VNB) řeší svá vlastní úzká hrdla zpravidla pomocí jiných nástrojů, jako je redispečink 2.0 nebo § 14a zákona o energetice (EnWG). Výjimkou je projekt v Bavorském Švábsku, kde provozovatel přenosové soustavy Amprion cíleně spolupracuje s provozovateli distribučních soustav, protože zařízení tam může stabilizovat i distribuční soustavu. Několik dalších pilotních projektů se aktuálně nachází ve fázi výstavby nebo testování:
- Kupferzell (TransnetBW)S výkonem 250 MW a kapacitou 250 MWh jde o jeden z největších projektů bateriových úložišť v Německu. Místo bylo zvoleno proto, že vedení mezi obcemi Kupferzell a Grafenrheinfeld jsou již dnes silně vytížena.
- Audorf a Ottenhofen (TenneT)Dvě zařízení v oblasti přenosové soustavy TenneT, která fungují jako severojižní pár – Audorf na severu primárně jako spotřebič energie, Ottenhofen na jihu primárně jako zdroj energie.
- Bavorské Švábsko (Amprion s účastí provozovatele distribuční soustavy)Hlavním subjektem je provozovatel přenosové soustavy Amprion a zapojeni jsou provozovatelé distribučních soustav E.ON a LEW. Jsou do toho zapojeni, protože projektovaný síťový posilovač o výkonu 250 MW může stabilizovat jak přenosovou, tak distribuční soustavu. Ve fázích, kdy není potřeba odlehčit síti, navíc zařízení plně komerčně využívá provozovatel na trhu s elektřinou.
- Rheinland (AMP-P609)Projekt potvrzený Spolkovou síťovou agenturou v Plánu rozvoje sítě (Netzentwicklungsplan) 2037/2045 sestávající z deseti decentralizovaných zařízení o výkonu à 25 MW, která by mohla dodatečně poskytovat momentální zálohu. Ve druhém návrhu NEP 2037/2045 (2025) již není vedeno jako samostatně realizovatelné opatření, nýbrž je odkázáno na možnost výběrového řízení na služby – což je jádro konceptu systémového boosteru popsaného v následující části.
Od síťového boosteru k systémovému boosteru: nový koncept obstarávání provozovatelů přenosových soustav
Dalším vývojem přístupu síťových boosterů jsou tzv. Systembooster. Krátká odborná studie zveřejněná v červnu 2026, kterou zadala společnost Amprion, ukazuje, že se rámcové podmínky pro velkokapacitní bateriová úložiště zásadně změnily: klesající náklady na skladování a atraktivní cenové rozdíly na trhu s elektřinou vedou k jejich silnému rozvoji. Pro německé přenosové soustavy již existují přísliby připojení k síti ve výši přibližně 50 GW.
Namísto výstavby vlastních síťových posilovačů provozovatelů přenosových soustav by tyto funkce mohly být v budoucnu poskytovány jako systémová služba velkokapacitními bateriovými úložišti na tržním základě. Úložiště by byla nasazena jako síťové posilovače pouze v případě potřeby a mimo tyto doby by se mohla nadále komerčně uplatňovat na trhu s elektřinou a podpůrnými službami.
Posudek dospívá k závěru, że přínos systémových boosterů vzniká především v období vysoké dodávky větrné energie. Pokud bude jejich poskytování cíleně omezeno na takové situace silného větru, zůstanou ztráty příjmů pro provozovatele úložišť nízké, zatímco paušální sezónní vázanost by byla ekonomicky výrazně nevýhodnější.
Jako odměna by měla sloužit prémiová platba za pohotovost a dodatečná platba při skutečné aktivaci – podobně jako u stávajícího modelu pro regulační energii. Posudek celkově dospívá k závěru, że systémové posilovače (system boosters) by za vhodných rámcových podmínek mohly být ekonomičtější než vyhrazená vlastní zařízení typu grid booster. Dosud k tomu však chybí legislativní rámec, jakož i výběrová řízení a plány ze strany provozovatelů přenosových soustav (TSO).
Netzbooster/Systembooster vs. privatwirtschaftliche FTM-Speicher
Pro provozovatele velkých bateriových úložišť (Front-of-the-Meter) je důležité jasné vymezení: Řízení energie (FCR, aFRR, mFRR) a Momentální rezerva již dnes zaběhnuté, trvale dostupné distribuční cesty pro FTM úložiště – bez ohledu na to, zda bude koncept systémového boostru někdy realizován. Tyto trhy slouží k udržování frekvence v celé oblastní síti a jsou nedílnou součástí multi-use komercializace, kterou mnoho FTM projektů využívá již dnes.
Netzbooster a systémové booster naprosto fungují fundamentálně jinak: neslouží k udržování frekvence, nýbrž k lokální, kurativní odstranění konkrétních úzkých hrdel v síti zaměřené na konkrétní síťové uzly a jsou vyžadovány situačně – v případě systémového bosteru například při vysoké výrobě z větrných elektráren. Nejedná se tedy o alternativu k stávajícímu trhu s regulovanou energií a momentální zálohou, nýbrž potenciálně o dodatečnou, volitelnou složku výnosů pro velké bateriové úložiště, která jsou již připojena k přenosové soustavě. Stručný posudek společnosti Amprion přitom činí důležité omezení: považuje za nutné přímé připojení k přenosové soustavě, protože v případě aktivace není žádný časový prostor pro koordinaci s provozovateli distribučních soustav. Pro projekty na úrovni distribuční soustavy tak systémový booster prozatím zůstává irelevantní.
Přímé srovnání
| Posilovač sítě (vlastněný PDS/PPR) | Systémový booster (marketingový, časově omezený) | Komerční BESS s podpůrnými službami (FCR / aFRR / mFRR) | Soukromé BESS pro okamžitou zálohu | |
| Hlavní účel | Lokální odlehčení úzkých míst v síti, podpora přenosové soustavy | Stejná funkce, dočasně přikoupeno | Stabilizace systémové frekvence a rovnováhy výkonu | Velmi rychlá první stabilizace po poruchách |
| Vlastník / Provozovatel | OSN | Soukromý provozovatel úložiště, z pověření provozovatele přenosové soustavy | Soukromý provozovatel | Soukromý provozovatel |
| Logika odměňování | Investice financovaná provozovatelem přenosové soustavy – vnitřní záležitost PPS | Pohotovostní příplatek + vyrovnání nákladů obětované příležitosti a aktivace | Tržně orientovaná soutěž / Aukce | Tržně orientovaná soutěž / Aukce |
| prostorová vztažnost | Bodově, na konkrétním uzlu sítě nebo úzkém hrdle | Na síťovém uzlu nebo v blízkosti regionálního síťového uzlu | Celosystémově, resp. v rámci celé regulační oblasti | Celoplošně, s velmi rychlým účinkem |
| Spouštěč | Hrozící přetížení vedení nebo úzké hrdlo v síti | při hrozícím vytížení nebo úzkém hrdlu | Frekvenční odchylka nebo bilanční nerovnováha | Velká porucha, náhlý deficit/přebytek výkonu |
| Časový horizont | Sekundy až minuty, podle stavu sítě | brzy: sekundy až minuty, podle situace v síti | FCR velmi rychle, aFRR a mFRR následně | Okamžitě až velmi brzy po události |
| Doba trvání závazku | Dlouhodobě (víceleté) | Možno i na kratší dobu (např. 1 rok) | Průběžně | Průběžně |
| logika nákupu | Provozovatelsky, síťově prospěšný, často chápaný jako regulovaná infrastruktura | t.b.d.: Zatím nedefinováno | Tržně založené prostřednictvím výběrových řízení a čerpání | V závislosti na systémovém designu spíše síťovětechnicky / fyzicky než jako klasický tržní mechanismus |
| Ekonomická logika | Zamezení redispečinku a nákladů na rozvoj sítě | Snížení investic provozovatelů přenosových soustav (PPS) + zamezení vzniku nákladů na redispečink a rozvoj sítě | Výnos z poskytnutí a aktivace | Bezpečnostní funkce, primárně nikoliv obchodní produkt |
| Stav | Ve výstavbě/provozu (pilotní projekty) | Koncepční studie, žádná veřejná zakázka na obzoru | Zaběhnutý trh | Na trhu od roku 2026 |
| Dokáže to bateriové úložiště? | Ano | Ano | Ano | Ano, při technickém a regulatorním schválení |
Systémové boostery jako nový zdroj příjmů pro provozovatele bateriových úložišť (FTM-BESS)?
Pokud by se koncept systémového boosteru skutečně dostal do fáze výběrového řízení, vznikl by pro provozovatele velkých FTM úložišť připojených k přenosové soustavě zajímavý nový zdroj příjmů: dodatečná, předvídatelná složka odměny, která by doplňovala regulovanou energii, okamžitou zálohu a burzovní obchodování, aniž by tyto stávající tok příjmů vytlačila. Právě proto, že posudek ukazuje, že ztráty na tržbách lze v případě větrně podložené namísto sezónní dostupnosti udržet na nízké úrovni, byl by systémový booster potenciálně spojen s poměrně malým vzdáním se tržeb. Pro dnešní investiční rozhodnutí to sice ještě není životaschopný prvek, ale je to aspekt, který by projektoví manažeři a investoři měli mít na paměti při výběru lokality v přenosové soustavě.
Regulační status a zařazení
Koncept systémového boostru je prozatím pouze návrhem ze stručné studie společnosti Amprion a nejedná se o schválenou regulaci. Otevřené body se týkají mimo jiné systému úhrady nákladů při přeměně výkonu (redispatch), logiky odměňování nastíněné ve studii, kterou provozovatelé přenosových soustav (PPS) v současnosti nedokážou plně zmapovat, a také dosud nevyvinutého konceptu smluvních pokut za nedostatečnou dostupnost v případě potřeby.
Význam pro provozovatele BESS a energetické manažery
Pro provozovatele a investory FTM bateriových úložišť připojených k vhodným uzlům přenosové soustavy se vyplatí sledovat především vývoj konceptu systémového boosteru: pokud by došlo k vyhlášenému tendru, vznikl by dodatečný zdroj příjmů, který doplňuje stávající multi-use komercializaci prostřednictvím trhů s regulační energií a vnitrodenních trhů, aniž by je nahrazoval. V krátkodobém horizontu – tedy pro dnešní investiční rozhodnutí – však zůstává hlavní pozornost zaměřena na již zavedené zdroje příjmů, jako je regulační energie, okamžitá záloha a komercializace flexibility.
Časté dotazy k síťovým a systémovým boosterům
Jaký je rozdíl mezi síťovým boosterem a systémovým boosterem?
Zatím neformou probíhajícího výběrového řízení. Koncepce systémového boosteru je k létu 2026 návrhem z krátkého posudku; konkrétní pořízení ještě není realizováno.
Mohou již dnes privátní bateriová úložiště fungovat jako síťové boostery?
Zatím neformou probíhajícího výběrového řízení. Koncepce systémového boosteru je k létu 2026 návrhem z krátkého posudku; konkrétní pořízení ještě není realizováno.
Je účast na trhu s Netzboostery nebo systémovými boostery již možná?
Ne, momentálně ne. Etablované a přístupné jsou naproti tomu trhy s regulační elektřinou (FCR, aFRR, mFRR) a rovněž zprostředkování momentální zálohy, které existují nezávisle na konceptu systémového boosteru.
Kolik vydělávají provozovatelé úložišť FTM dnes na síťových službách?
Obchodování s regulační energií a okamžitou zálohou jsou zavedené, neustále dostupné zdroje příjmů pro velkokapacitní bateriová úložiště typu FTM a jsou součástí typické strategie vícenásobného využití – bez ohledu na téma síťových boosterů.