V nadcházejících dnech bude Monitorovací zpráva o energetické transformaci očekává Energiewirtschaftní institut (EWI) na zakázku Spolkového ministerstva hospodářství a ochrany klimatu (BMWK). O zprávě se intenzivně diskutuje již předem. Kritici se obávají, že analýza by mohla sloužit především k brzdění rozvoje obnovitelných zdrojů energie a již zjevně plánovanému Stavba plynových elektráren ospravedlnit. Paralelně s probíhajícím procesem nyní vyšlo několik studií, které zkoumají možné důsledky zpomalení rozvoje fotovoltaiky a větrné energie. Zjištění ukazují, že zpomalení by přineslo značná rizika pro ochranu klimatu, náklady na energii a bezpečnost dodávek.
Důsledky zpomaleného rozvoje
Krátká studie konzultační firmy zadána společností Greenpeace a Green Planet Energy Enervis Poradci pro energetiku analyzuje různé rozvojové trajektorie pro období do roku 2035. Výchozím bodem je referenční scénář, který se orientuje na dosud stanovené cíle. Podle EEG 2023 jsou to: 215 gigawattů fotovoltaického výkonu a 145 gigawattů větrné energie do roku 2030, a silný nárůst elektromobilů a tepelných čerpadel. K dosažení tohoto cíle je nezbytný roční nárůst 22 gigawattů solárního výkonu plánováno. Tento scénář porovnává Enervis s variantami, které předpokládají výrazně pomalejší rozšiřování obnovitelných zdrojů energie i elektrifikace.
Výsledky ukazují: Zatímco rozdíly v energetickém sektoru se zpočátku ještě drží v mezích, emise CO₂ v dopravě a vytápění výrazně rostou, pokud se tam déle spoléhá na fosilní paliva. Do roku 2035 se nasčítají dodatečný Emise zapnuto až 381 milionů tun. K tomu by přibylo dalších 62 milionů tun, pokud by spotřeba elektřiny vzrostla a rozvoj obnovitelných zdrojů uvízl na mrtvém bodě. Tuto hodnotu experti kalkulují při dodatečné výrobě elektřiny 10 TWh z plynových elektráren. Naopak a bez dalšího spalování plynu a uhlí by se dalo říci, že dokonce kolem Zabránit emisi 76 milionů tun CO₂.
Kromě dopadů na klima studie poukazuje také na ekonomická rizika spojená se zpomalením rozvoje. Jen v důsledku evropského systému obchodování s emisemi by již v roce 2030 mohly vzniknout dodatečné náklady ve výši až 8,4 miliardy eur ročně. Společenské náklady spojené s klimatickými změnami, vypočítané na základě údajů Spolkového úřadu pro životní prostředí, dosahují do roku 2035 na až 128 miliard eur.
Nákladová efektivita jako politické měřítko v monitorovací zprávě o energetické transformaci
Německé ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu zadalo monitorovací zprávu o energetické transformaci se silným zaměřením na nákladovou efektivitu. Ekologické organizace jako Germanwatch kritizují, že tento pohled nedostatečně zohledňuje dlouhodobé klimatické dopady a celkové ekonomické náklady. Ačkoli zpomalení může krátkodobě snížit investice, na oplátku by Sankce do EU, rostoucí ceny emisních povolenek a vzniká větší závislost na dovozu fosilních paliv.
Studie společnosti Enervis tento rozpor mezi cíli jasně ukazuje: scénáře s omezeným rozvojem vedou nejen k vyšším emisím, ale také k dodatečným nákladům pro stát, podniky a spotřebitele. Naopak ambiciózní rozvoj obnovitelných zdrojů energie v dlouhodobém horizontu snižuje závislost na dovozech a vytváří prostor pro pokles cen elektřiny.
Analýza Agora Energiewende
K podobnému závěru dospěla ve své vlastní studii i think tank Agora Energiewende. Porovnává dva scénáře vývoje do roku 2030 a zdůrazňuje čtyři klíčové faktory: urychlenou elektrifikaci, cílené rozšiřování flexibilních řešení, efektivní plánování sítí a ambiciózní rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
Podle výpočtů organizace Agora by v ambiciózním scénáři mohlo do roku 2030 navíc 36 milionů tun CO₂ ušetřit – ve srovnání se scénářem s omezeným rozvojem. Zároveň by se tak podařilo zabránit dovozu fosilních paliv v hodnotě až sedmi miliard eur ročně. Analýza navíc předpokládá, že rozvoj větrné a solární energie sníží ceny elektřiny do roku 2030 o snížit až o 23 procent by mohl.
S tím je spojena zpráva, že slabší poptávka po elektřině by neměla sloužit jako ospravedlnění pro pomalejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Naopak, je nutné prosazovat elektrifikaci v sektorech dopravy, budov a průmyslu a včas připravit sítě na rostoucí potřebu elektřiny.
Přehled k monitorovací zprávě o energetické transformaci
Nadcházející rozhodnutí v oblasti energetické politiky budou mít zásadní vliv na to, zda Německo dosáhne svých klimatických cílů a zároveň posílí svou konkurenceschopnost. Je zajímavé sledovat, jaké závěry vyvodí BMWK ze zprávy EWI o monitorování energetické transformace. Studie, které jsou již k dispozici, každopádně ukazují, že zpomalení rozvoje obnovitelných zdrojů energie by mělo značné klimaticko-politické a ekonomické nevýhody. Ambiciózní kurz v oblasti větrné a solární energie naopak nabízí šanci snížit emise, vyhnout se nákladům na obchodování s emisemi a snížit závislost na dovozu fosilních paliv.
V této souvislosti se jeví jako zásadní, aby se monitorovací zpráva o energetické transformaci neinterpretovala pouze z hlediska nákladů, ale aby se braly v úvahu také dlouhodobá rizika a příležitosti.